Pozor na hlavu!
Jako dítě jsem hrával takovou hru s osudem. Když mě čekalo něco obzvlášť nepříjemného, snažil jsem se vždycky už dopředu si představovat ty nejhorší možnosti. Všiml jsem si totiž, že věci obvykle dopadají jinak, než jak čekáme, že dopadnou. Prostě jsem chtěl osudu vypálit rybník tím, že ho trumfnu a on už na mě nedokáže s ničím horším vyrukovat a tím pádem mu nezbude nic jiného, než mě příjemně překvapit. Někdy to kupodivu i celkem fungovalo. Strach má přeci, jak známo, velké oči. Nicméně tato metoda měla a má jedno zásadní úskalí. V jednom má osud, nebo co to je, vždycky navrch. Čeká a číhá, až přestanu se svými katastrofickými představami a pak mě hravě překvapí nějakou opravdovou jobovkou. Říká se tomu blesk z čitého nebe.
Nedávno jsem si vzpomněl na tuhle svou hru s osudem, když jsem se dočetl, že v polském městě Loméza zdemoloval kus nějakého vesmírného harampádí zaparkované auto. První zprávy samozřejmě hovořily o UFO, ale pak se ukázalo, že v tom autě vězí úlomek ocelové trubky prokazatelně pozemského původu. Zbytek nějaké nosné rakety či co. No zkuste si to schválně představit. Je sobota dopoledne. V klidu snídáte a čtete noviny. I kdybyste si třeba náhodou zrovna říkali, copak na mě asi dneska spadne, určitě vás tohle nenapadne. A najednou prásk! Rána jako z děla. Kouknete z okna a helemese! V autě máte díru jako vrata. Pokud už dávno sníte o střešním okně, tak vás to třeba i potěší. Spíš si ale, když se vzpamatujete z prvního leknutí, řeknete, že takové věci by se přeci stávat neměly, tedy rozhodně ne vám. Přesněji řečeno vašemu nepojištěnému autu. Myslím, že toto je učebnicový příklad onoho blesku z čistého nebe.
Kromě momentu překvapení mají tyhle události ještě jednu zajímavou vlastnost. Většinou se trefují do někoho jiného. Naší hlavní oranou proti nim je totiž statistika. Statisticky jsme celkem v bezpečí co se týče pádů meteoritů, letadel, domů i květináčů z okna. O něco horší je to s dopravními nehodami či uklouznutím ve sprše. Úplně špatné to máme se stářím a smrtí obecně. To je statistika vyloženě proti nám.
Nabízí se otázka, jestli kromě statistiky existuje proti bleskům z čitého nebe nějaká opravdu účinná obrana. Něco se dá pojistit, jenže to řeší spíše následky a ne příčinu. Opatrnost zase funguje jen na ta běžná nebezpečí a navíc všude se prostě s helmou chodit nedá. Jediná účinná obrana proti bleskům z čistého nebe je tedy zřejmě radost ze života.
Přeji vám hodně štěstí a pozor na hlavu!
Jeroným Stridon, Nepomucké léto