William Shakespear: Sonet 76
Proč jsou mé verše tak chudé na novou krásu,
pročpak jim chybí vzruch a stále nový dech?
Pročpak se nepídím – abych šel s duchem času
po nových způsobech a zvláštních obratech?
Proč píšu o jednom jediném stále znova
a dávám myšlenkám týž dávno známý šat,
takže je patrné z každého mého slova,
od koho pochází a kdo je mohl psát?
Ó vězte, že já vždy píšu jen o vás, sladký,
a vy a láska jste můj námět dál a dál;
umím jen ze starých slov skládat nové řádky
a dávat poznovu, co jsem již dávno dal.
Slova mé lásky jsou jako slunko na nebi,
každý den staré a přece zas nové vždy.